Poprvé na tábor ... a nejen poprvé

Vzpomenete si na svůj vlastní tábor?

Co se vám líbilo, co ne, čeho jste se báli a co vás bavilo a těšilo...

Možná ta následující porovnání mohou znít směšně, ale na první dny v mateřské škole se děti vždy nějaký čas připravují, a ještě víc i na školní začátky v první třídě. Podobnost je však na místě – dítě vždy vstupuje do neznámého prostředí. Dokonce, i když pojede se starším sourozencem, ten má často jiné starosti a zájmy, než se „starat“ o mladšího brášku nebo sestřičku.

Zcela zásadní chybou pak je stresování dítka výroky, co všechno bude muset, neblahá jsou slova: „Oni ti ukážou, co je pořádek... Tam budeš muset poslouchat...“ Nelze se pak divit, že se mu nebude chtít... Mluvte s ním raději o tom, co může čekat hezkého, zábavného, zajímavého.

Dále připojujeme ještě shrnutí letitých zkušeností...

• Pečlivě zvažujte typ tábora, na který chcete dítě poslat i to, co uslyšíte od jeho vedoucích. Bude tam mít vaše dítě další vrstevníky, případně už nějaké známé?

• Pouvažujte, jaké fyzické nároky dítě čekají? Nebojí se tmy? Není někdy zbytečně lítostivé, nebo naopak hyperaktivní? Zkušení vedoucí dovedou mnohé problémy vašeho dítěte vyřešit, ale musí o nich předem vědět právě od vás rodičů.

• U „prvotáborníků“ je opravdu nutné, abyste se seznámili s vedoucími a výborné je, má-li šanci setkat se s budoucími druhy dřív, než až při odjezdu na tábor.

• Při přípravě vybavení na tábor se řiďte doporučením vedoucího příslušného tábora. Doby, kdy jste na tábory jezdili sami, jsou nejspíš už dávno pryč.

• Buďte co nejsdílnější k vedoucím, klidně prozraďte i drobné fígle, které „fungují“. Vedoucí sice nemá na starosti pouze vaše dítko, ale na vyslechnutí podrobností o trampotách a zkušenostech s jejich překonáváním si ten dobrý najde čas, zvláště u „prvotáborníka“.

• Rozhodně nezatajte žádné problémy, například z obavy, že když je „prozradíte“, dítě nebude na tábor přijato. Není nic horšího než tento postup.

• Pozor na jídlo, kterým vybavíte dítě na cestu. Krásně osmažený řízek i šunka, vložená do housky může za pár hodin v letním vedru zezelenat a táborový zdravotník a vedoucí (někdy i nejbližší lékař) si pak lámou hlavu, z čeho vaše dítě hned trpí bolestmi žaludku, či ještě horšími střevními potížemi.

• Posílaní balíčků s jídlem na tábory není nutné. A pochoutky všeho druhu jsou výborným lákadlem pro mravence, vosy, včely, leckdy i hlodavce.

• Pište. A současně brzy reagujte na sdělení z korespondence dítěte – pochvalte úspěch, pochlubí-li se jím děcko, povzbuďte, naznačuje-li problém. Rozdáte-li před táborem adresu širšímu příbuzenstvu a dohodnete-li se s nimi na korespondenci (stačí pohledy), „prvotáborník“ je z bohaté a povzbuzující korespondence blažený.

• Nedejte na první či druhý dopis, pohled či mobilní volání: „Mami, tati, mně se tu nelíbí, přijeďte si pro mě..!“ Důvodem může být nejčastěji opravdu jen nezvyklost prostředí a běžného táborového života, okamžitý či náhodný nezdar v nějaké hře. Máte-li pochybnosti, spojte se s vedoucím tábora, jistě vám už před táborem sdělil kontakt. V devadesátidevítti případech ze sta po táboře uslyšíte, jak to všechno bylo báječné.

• Nezapomeňte či nezaměňte datum a hodinu příjezdu z tábora. Čekání po příjezdu – jestli rodiče nezapomněli přijít – je nedobrou tečkou za zážitky z tábora samotného a svědčí o tom, že dítě bylo odloženo.

Rady pro rodiče, kteří posílají děti na letní tábory

• Zjistit si, kdo letní tábor provozuje (zvláště pokud je to tábor na inzerát);

• Doprovodit dítě na místo, odkud odjíždí na tábor a osobně je předat vedoucímu oddílu;

• Zjistit si přesnou adresu pobytu dítěte a termín návratu;

• Alespoň 2x - 3x napsat dítěti pohled nebo dopis a vyžadovat i od dítěte informace o jeho pobytu;

• Informovat se u hlavního vedoucího nebo oddílového vedoucího na programovou náplň tábora a věk, popřípadě kvalifikaci oddílových vedoucích (zkušenosti z práce s dětmi, další osoby, které celoročně s dětmi pracují);

• Pro dítě by měl být tábor součástí prázdninového programu. Dítě nesmí mít pocit, že je tam dáno „za trest“ nebo z důvodu, že rodiče například odjíždějí do zahraničí a dítě nechají v ČR;

• Pokud dítě napíše o negativních zkušenostech ze svého pobytu (například nedostatek stravy, nadměrná fyzická zátěž, tělesné tresty apod.) prověřte si tyto skutečnosti (osobní návštěva tábora, písemný dotaz na hlavního vedoucího);

• Vybavit dítě dostatečným množstvím léků, které pravidelně užívá, a informovat o tom lékaře nebo zdravotní personál, který má být součástí vedení tábora;

• Informovat vedoucího oddílu o případných zdravotních omezeních dítěte, sdělit, zda je plavec, či neplavec;

• Po návratu dítěte z tábora mít čas na povídání o průběhu celého pobytu, pokud dítě hovoří o negativních skutečnostech, prověřit si je;

• Dojde-li k nápadné změně chování, nechuti hovořit o pobytu, programu, kamarádech, vedoucích nebo jeví známky fyzických trestů - kontaktovat některé rodiče dětí ze stejného oddílu, jak na tento pobyt reagují jejich děti;

• Pokud dítě nechce o negativních skutečnostech hovořit s rodiči, obrátit se na odborníky (například na rodičovskou poradnu Linky bezpečí, tel. č.: 840 111 234840 111 234 v závažných případech se obrátit na Policii ČR;

• pokud se vyskytnou závažná podezření, že mohlo dojít k trestné činnosti, obrátit se na Policii ČR.

• Posílání balíčků s jídlem na tábor není nutné. A pochoutky všeho druhu jsou jen lákadlem pro mravence, mouchy a vosy.

• Nezapomeňte na datum a hodinu příjezdu z tábora. Čekejte raději vy na dítě, než ono na vás. To by bylo to, co si bude z tábora pamatovat nejdéle.